"K nejvýznamnějším patří čtyři rondely, z nich dva jsou největší v Evropě," řekla vedoucí výzkumu Radka Šumberová.
Pravěké rondely mají kruhový nebo oválný tvar obvykle o průměru od 50 do 200 metrů. V neolitu se objevovaly v Podunají a odtud se šířily na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a nakonec až do Británie. Vnitřní prostor nebyl obýván. Nacházejí se v nich jámy (možná obětní) a pozůstatky pecí a ohnišť.
Na funkci rondelů se vědci neshodnou
Na funkci rondelů nemají vědci jednotný názor. Někteří si myslí, že sloužily ke kultovním účelům, jiní tvrdí, že měly význam vojenský nebo sloužily jako místa k obchodní výměně nebo ke společným pracím. Nejčastější je názor, že měly funkcí více. V Evropě je známo přes 100 rondelů.
Už ten první, který archeologové u Kolína prozkoumali loni a který měl průměr 214 metrů, byl podle Šumberové největším v Evropě. Plocha byla hrazená čtyřmi příkopy z nichž ten největší měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů.
Největší rondel měl podle Šumberové průměr přes 230 metrů. Archeologové ho prozkoumali letos. Hrazený byl jen jedním příkopem o hloubce kolem dvou metrů. Zbylé dva rondely patří svými průměry 80 a 75 metrů mezi rondely střední kategorie.
Kolín, Kutná Hora, Poděbrady
Rondelů bylo v Česku objeveno více, ale menších. Nejblíže Kolínu jsou podle Šumberové rondely u Kutné Hory a Poděbrad. Nacházejí se také na okraji Prahy, kde byly prozkoumány rovněž při záchranných archeologických výzkumech.
Záchranný archeologický výzkum u Kolína začal loni v dubnu. V sezóně na něm pracovalo na 80 lidí. Archeologové prozkoumali desítky lokalit. Výzkumníci byli úspěšní téměř v celé trase obchvatu s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od města. Všechny zkoumané lokality byly využívány opakovaně během pravěku a některé i v raném středověku.
Zkoumána byla podle Šumberové sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší asi se 70 hroby patřilo lidu únětické kultury ze starší doby bronzové. Vyzvednuty musely být i hroby z několika dalších pravěkých období a raného středověku. Celkem 150 hrobů.
Další objevy: zemnice a hroby
K významným objevům patří také zemnice (obydlí) z mladší doby železné (od poloviny 5. století před naším letopočtem po přelom letopočtu) a tři hroby s původně vydřevenými komorami ze starší doby železné (800 až 550 před naším letopočtem). Zemřelí byli do komorových hrobů uloženi s pohřební výbavou - desítkami keramických nádob, železnými noži i bronzovými ozdobami.
Nyní po ukončení terénních prací bude následovat etapa vyhodnocování výsledků výzkumu, například laboratorní zpracování a ošetření několika stovek tisíc nálezů, většinou keramických střepů, kostí či uhlíků, digitalizace plánů a proplavení několika tun odebraných vzorků výplní hrobů.
Archeologický průzkum u Kolína odhalil obrovské rondely
Aktuality| 10.11.09
V sobotu 30. října 2009 byl ukončen záchranný archeologický výzkum v trase obchvatu kolem Kolína, který probíhal nepřetržitě od dubna 2008.
tisková zpráva Archeologického ústavu AV
Na ploše stavby, jejímž investorem je Ředitelství silnic a dálnic Praha, bylo postupně prozkoumáno několik desítek archeologických lokalit. Výzkum byl prováděn po jednotlivých úsecích v předstihu před zahájením vlastních stavebních prací. Archeologické situace byly zachyceny téměř v celé trase obchvatu o celkové rozloze 40 ha, s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od Kolína.
Všechny zkoumané areály byly využívány opakovaně v průběhu pravěku, některé i v raném středověku. Nejvýraznějším výsledkem je zachycení čtyř neolitických rondelů, z nichž dva náleží k největším v Evropě. Dále byla zkoumána sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku.
Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší náleželo příslušníkům únětické kultury ze starší doby bronzové, vyzvednuty musely být i pohřby z několika dalších pravěkých období a raného středověku. Po ukončení terénních prací bude následovat etapa vyhodnocování výsledků výzkumu, v rámci které musí proběhnout například i laboratorní zpracování a ošetření několika stovek tisíc nálezů, digitalizace desítek tisíc plánů a proplavení několika tun odebraných vzorků výplní.
http://scienceworld.cz/aktuality/archeologicky-pruzkum-u-kolina-odhalil-rondely-5219
Největší rondely se našly u Kolína
foto: ČTK
9. listopadu 2009 12:01
Praha - Archeologové dokončili dosud nejrozsáhlejší archeologický výzkum v Česku. Při stavbě dálničního obchvatu Kolína prozkoumali 40 hektarů pozemků a shromáždili stovky tisíc nálezů. K nejvýznamnějším patří čtyři rondely, z nich dva jsou největší v Evropěm uvedla vedoucí výzkumu Radka Šumberová.
Pravěké rondely mají kruhový nebo oválný tvar obvykle o průměru od 50 do 200 metrů. V neolitu se objevovaly v Podunají a odtud se šířily na Moravu, do Čech, Bavorska, Porýní a nakonec až do Británie. Vnitřní prostor nebyl obýván. Nacházejí se v nich jámy (možná obětní) a pozůstatky pecí a ohnišť.
Na funkci rondelů nemají vědci jednotný názor. Někteří si myslí, že sloužily ke kultovním účelům, jiní tvrdí, že měly význam vojenský nebo sloužily jako místa k obchodní výměně nebo ke společným pracím. Nejčastější je názor, že měly funkcí více. V Evropě je známo přes 100 rondelů.
Čtvrtkilometrový rekordman
Už ten první, který archeologové u Kolína prozkoumali loni a který měl průměr 214 metrů, byl podle Šumberové největším v Evropě. Plocha byla hrazená čtyřmi příkopy z nichž ten největší měl hloubku 4,5 a šířku 14 metrů. "Ten byl skutečně monumentální," dodala.
Největší rondel měl podle Šumberové průměr přes 230 metrů. Archeologové ho prozkoumali letos. Hrazený byl jen jedním příkopem o hloubce kolem dvou metrů. Zbylé dva rondely patří svými průměry 80 a 75 metrů mezi rondely střední kategorie.
Rondelů bylo v Česku objeveno více, ale menších. Nejblíže Kolínu jsou podle Šumberové rondely u Kutné Hory a Poděbrad. Nacházejí se také na okraji Prahy, kde byly prozkoumány rovněž při záchranných archeologických výzkumech.
Se stavbaři v patách
Záchranný archeologický výzkum u Kolína začal loni v dubnu. V sezóně na něm pracovalo na 80 lidí. Archeologové prozkoumali desítky lokalit. Výzkumníci byli úspěšní téměř v celé trase obchvatu s výjimkou krátkého bezvodého území jihozápadně od města. Všechny zkoumané lokality byly využívány opakovaně během pravěku a některé i v raném středověku.
Zkoumána byla podle Šumberové sídliště z mladší i pozdní doby kamenné, starší, mladší a pozdní doby bronzové, sídliště bylanské kultury, staršího i mladšího laténu, doby římské a raného středověku. Budoucí silnice narušila i několik pohřebišť. Nejrozsáhlejší asi se 70 hroby patřilo lidu únětické kultury ze starší doby bronzové. Vyzvednuty musely být i hroby z několika dalších pravěkých období a raného středověku. Celkem 150 hrobů.
K významným objevům patří také zemnice (obydlí) z mladší doby železné (od poloviny 5. století před naším letopočtem po přelom letopočtu) a tři hroby s původně vydřevenými komorami ze starší doby železné (800 až 550 před naším letopočtem). Zemřelí byli do komorových hrobů uloženi s pohřební výbavou - desítkami keramických nádob, železnými noži i bronzovými ozdobami.
Nyní po ukončení terénních prací bude následovat etapa vyhodnocování výsledků výzkumu, například laboratorní zpracování a ošetření několika stovek tisíc nálezů, většinou keramických střepů, kostí či uhlíků, digitalizace plánů a proplavení několika tun odebraných vzorků výplní hrobů.
ČTK
http://www.lidovky.cz/nejvetsi-rondely-se-nasly-u-kolina-dt2-/ln_veda.asp?c=A091109_120133_ln_veda_lvv
Trasa obchvatu je plná objevů
25.11.2008
SHRNUTÍ ARCHEOLOGICKÉHO VÝZKUMU V TRASE OBCHVATU
Na západním a jihozápadním okraji Kolína probíhá od letošního dubna v trase budoucího obchvatu města záchranný archeologický výzkum. Již předem bylo zřejmé, že dojde k narušení několika archeologických lokalit, výsledky výzkumu však předčily všechna očekávání. Už při zahájení skrývek byla odkryta výjimečná lokalita se dvěma neolitickými rondely, z nichž jeden patří k největším nálezům svého druhu v Evropě, bohaté nálezy však pokračují téměř na celém skrytém území. Prozkoumáno již bylo osm archeologických lokalit v první polovině trasy, další dvě jsou odkryty v druhé části, kam se již větší část pracovníků výzkumu přesunula.
"Jen těžko lze vybrat nejzajímavější zachycenou lokalitu či nálezy," vypráví Radka Šumberová z Archeologického ústavu AV ČR Praha. "Kolínsko patří k v pravěku velmi exponovaným územím a v prostoru, který silnice protíná, byly odkryty doklady osídlení snad již všech pravěkých kultur. Na začátku obchvatu, u křižovatky pražské a poděbradské silnice, již výše zmiňované rondely z mladší doby kamenné, sídliště z pozdní doby kamenné, pohřebiště ze starší doby bronzové, bohaté komorové hroby z doby železné i ojedinělé raně středověké hroby. Dále v údolí Štítarského potoka se rozkládalo na břehu dnes zaniklé vodoteče sídliště ze starší doby železné, na návrší nad rybníkem Peklo sídliště z pozdní doby bronzové, pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry z pozdní doby kamenné i osamocený keltský hrob. Nebývale intenzivně a dlouhodobě bylo využíváno návrší severozápadně od Štítar, kde se podařilo prozkoumat zejména pozůstatky osídlení z doby laténské a raného středověku, své stopy zde ale zanechali i nositelé dalších pravěkých kultur. Podobně pravý břeh Štítarského potoka byl využíván téměř kontinuálně, zejména důležitý je výzkum objektů z úplného počátku mladší doby kamenné. Z dalších nálezů je třeba vyzdvihnout mimořádně početně zastoupené a dobře zachované hliněné pece z doby železné a raného středověku. Intenzivně obydlené byly i oba břehy Polepského potoka, kde byl zkoumán i třetí neolitický rondel a výzkum sídlišť z dalších pravěkých období tu bude pokračovat i v zimních měsících."
Poslední dva kilometry trasy zůstaly prozatím skrývkou a výzkumem nedotčeny. Po vyřešení vlastnických vztahů by měl i zde výzkum proběhnout a již nyní je jasné, že lze očekávat podobně zajímavé archeologické lokality jako v první části trasy.
v.sládek
http://kolin.pres.cz/?page=clanek&rok=2008&idc=2103
Kolín má svůj další pravěký rondel
10.11.2008 8:08:00 | |Aktuality
Půda pod budoucím obchvatem vydala další poklady. Archeologický průzkum se pro letošek chýlí ke konci, na příští rok zbývá úsek na Šťáralce, kde dosud nejsou dořešené majetkové vztahy
Z celkové délky 6 kilometrů první etapy prací má v této chvíli Archeologický ústav Praha hotový záchranný archeologický průzkum zhruba na 4,5 kilometru, v úseku 4,5 - 6,5 km výzkum právě probíhá. Do příštího roku zůstává poslední přibližně dvoukilometrový úsek na Šťáralce, kde nejsou dořešené majetkové vztahy. „Nyní se bude pracovat do doby, dokud to dovolí počasí. Snad i přes zimu to bude možné v úsecích, kde to bude nejakutnější, kde bude stavba potřebovat uvolnit plochy. Doufáme v mírnější zimu s teplotami kolem nuly, za větších mrazů bychom samozřejmě práci museli, chtě - nechtě, přerušit,“ uvedla vedoucí výzkumu Radka Šumberová.
Podle jejích slov se od léta (reportáž čtěte na adrese www.kolinsky.denik.cz) prozkoumala řada nových lokalit, dokončen je výzkum rondelu poblíž tzv. Českobrodské silnice, kde archeologové objevili i další pohřebiště z doby železné s několika bylanskými komorovými hroby. Na ploše za silnicí na Prahu se našlo pohřebiště ze starší doby bronzové (na 40 hrobů unětické kultury včetně opakovaně využívaných hrobek s kamennou skříňkou), byl tu i raně středověký hrob se sekerkou či železným vědérkem a zajímavé objekty z pozdní doby kamenné. Kopalo se i na velké ploše u Hlubokého Dolu, v místech budoucího křížení silnice s železnicí. Našel se tam třetí „kolínský“ rondel, patřící podle odborníků k těm menším, ale pro laika je 80 metrů v průměru poměrně úctyhodný rozměr.
Zdroj: Deník
http://www.topstroje.cz/clanky/293-Kolin-ma-svuj-dalsi-praveky-rondel
